Toužím zapomenout

Už tě nikdy nechci vidět, už to nechci nikdy vrátit.
Bylo to fakt krásný, ale už se vážně nechci trápit.
Každou chvíli vzpomínám, myslím jenom na tebe,
myslím na ty chvíle, kdy vylítli jsme do nebe.
Přál bych si už zapomenout, toužím volně dýchat,
miluju jen tebe, proč musela's to říkat.
Odtuď to mám těžší, na tebe teď nemyslet,
Tyhle ty tři slova, ty musela sis vymyslet.
Nemůžeš mít srdce, po tom, jak ses chovala.
Teď už se ani neozveš, někam ses mi schovala.
Každou chvíli říkala si, že jsem jenom tvůj,
kdyby to však byla pravda, řekla by's mi stůj.
Říkal jsem to stokrát, už tě nechci zpátky.
Teď to myslím vážně, proto píšu tyhle řádky.
Teďka přijde refrén a po něm další sloka
mě už ale teďka, tečou slzy z oka ..

Refrén:
Toužím zapomenout, zapomenout,
toužím volně zas dýchat,
zbavit se z pout.
Já chci bez tebe jít dál, z místa se hnout.
Musím zapomenout.

Všechny teďka odmítám jenom kvůli tobě,
nemám chuť na jinou, ani po takový době.
Když koukal jsem ti do očí, tak byl jsem jako ve snu,
těďkom když sem bez tebe, tak mířím pořád ke dnu.
Ještě doma mám kusy tvého oblečení,
všude tě tu cítím, překvlíkám furt povlečení.
Dokola si prohlížím těch pár našich fotek,
vždy přepadne mě mráz a neskutečný smutek.
Na sobě jen tepláky a rozcuchaný vlasy,
přesně v tuhle chvíli nejkrásnější byla jsi.
Stále toužím zapomenout, i když to furt nejde,
snad už přijde chvíle, kdy tohle z mysli sejde.
Ani nemáš představu, jak moc mi teďka chybíš,
zajímá mě akorát, proč ze všeho mě viníš.
Že slibovala jsi mi, jak už budeš jiná,
takže troufl bych si říct, že byla to jen tvoje vina.

Refrén:
Toužím zapomenout, zapomenout,
toužím volně zas dýchat
zbavit se z pout.
Já chci bez tebe jít dál, z místa se hnout.
Musím zapomenout.