Mé pravé já

Až na dně se skrývá mé pravé já,
a věci, co skrývá, se na hladině nedovíš,
přes vlny se díváš,
přes kalnou vodu nevidíš
a potápíš se, abys sebe znal.

Ne, to nejsem já,
kdo se na tebe dívá,
mé pravé já se na dně mé duše skrývá,
a tak se potápím a na hladinu nevidím,
pořád hloub a hloub,
dokud své pravé já neuvidím.

Teď na mě se dívá,
já dělám, že ho nevidím,
nemůžu dýchat, mám dojem, že se utopím,
mé pravé já na dně krvácí.

Ne, to nejsem já,
sám sobě vyvracím,
všechny hříchy, co mám,
jsou rány mého já
a vodou je čas, co mé rány omývá.

Až na dně se skrývá mé pravé já
a věci, co skrývá, se na hladině nedovím,
přes vlny se dívám,
přes kanou vodu nevidím
a potápím se, abych sebe znal.