Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
The streetlights hurt my eyes more than usual tonight, no sense of direction and my visions blurred, I think I'll lay down for a while. But I don't have a bed of my own just a space in someone else's, no I don't have a bed of my own just a space in someone else's, or at least for now...
I'm swallowed up by hungry streets and thirsty back alleys, the more I try to find my feet the more the city mocks me. The fresh air fills my lungs, the alcohol burns into my skin and I feel so tired and scared about everything.
I'd clip my wings just for an excuse, for not putting myself to better use.
We all care too much about not caring enough, 'cause we're all too scared to leave behind our youth.
We're a self-destructive generation who's obituaries will be; "Due to excessive boredom the body gave in to liver failure and heart disease it seems"
I'd clip my wings just for an excuse, for not putting myself to better use.
We all care too much about not caring enough, 'cause we're all too scared to leave behind our youth.
To tell you the truth I'm just scared, but at least I'm not alone, at least I'm not alone.
And we'll sing 'til we can't speak, yeah we'll sing until we believe.
And we'll sing 'til we can't speak, yeah we'll sing until we believe.
And we'll sing 'til we can't speak, yeah we'll sing until we believe.
Dnes v noci škodí pouliční světla mým očím víc než obvykle, žádný orientační smysl a rozmazané vidění,
myslím, že si na chvíli lehnu. Ale nemám vlastní postel, jen místo u někoho jiného. Ne, nemám vlastní postel, jen místo u někoho jiného, alespoň prozatím...
Hladové ulice a žíznivé aleje mě pohltily, čím víc se snažím najít své nohy, tím víc se mi město posmívá. Čerstvý vzduch zaplňuje mé plíce, alkohol se mi vypaluje do kůže a cítím se tak unavený a vystrašený ohledně toho všeho.
Zamávám křídly jen proto, abych se omluvil, ne kvůli tomu, abych byl k něčemu užitečný.
Všichni se tak moc staráme o to, jestli se staráme dostatečně, protože všichni se tolik bojíme, že za sebou necháme své mládí.
Jsme sebezničující generace, jejiž nekrology budou znít: "Zdá se, že díky přílišné nudě se tělo vzdalo selhání jater a srdeční chorobě."
Zamávám křídly jen proto, abych se omluvil, ne kvůli tomu, abych byl k něčemu užitečný.
Všichni se tak moc staráme o to, jestli se staráme dostatečně, protože všichni se tolik bojíme, že za sebou necháme své mládí.
Abych vám řekl pravdu, prostě se bojím, ale alespoň nejsem sám, alespoň nejsem sám.
Budeme zpívat, když nemůžeme mluvit, yeah budeme zpívat, než uvěříme.
Budeme zpívat, když nemůžeme mluvit, yeah budeme zpívat, než uvěříme.
Budeme zpívat, když nemůžeme mluvit, yeah budeme zpívat, než uvěříme.