Poutník

AG Flek
Poutník
EmiKdysi na večer Hmibledý poutník šel,
Cpo vsi Gtiché jak Ezabitý výr.
V Amimechu kameny Hspali znavení
Emišerem, Gpřikryl se Cna půdách sen.
HmiVáhavý krok, holí Eotloukal plot,
v prvním Amistavení Emi7dotkl se Dzdí. G, D
EmiPoutníkův Gdech kreslí v Cokeních Gsklech,
tváře Amitěch, které Emi7před léty Dznal. G, D

Hasič Florián tichem polekán,
ve svém výklenku na štítu hrá,
píseň bez hlesu, kterou z partesu,
černých not prázdnou konvicí bral.
Neznámý šel, návsí snášel se tón,
kruté listí a chomáčích mráz.
Čím dál a víc v domech hořelo svic,
v trávě zavoněl povadlý kmín.
Váhavý krok, holí otlouká plot,
v posledním stavení dotkl se zdí.
Záda shrbená, smutků ozvěna,
seschlým lesem zas odchází dál.