Poutník-poupata

1. EmiŠel pouští starý Cpoutník

Dměl jeskyň slov a svůj Hmidům

a jak Amikráčel slůvka Emisbíral a pravdou utřel Dstůl

byl všude ale žádný neznal jeho tvář

a každý kdo o něm mluvil vypadal jak lhář



R: AmiPravda a lež

on znal ten rozdíl Emisnad jako jediný

Amikdyž v podvečer svůj příběh vypráEmivěl

Go suchém chlebu šťastných lidí

Do prázdném džbánu H7co se stydí

Emiza ty jimž Ami7víno donáDšel

až k Emiústům



2. I u nás jednou spával sám tomu nevěřím

všem okolo prý dával a smál se u dveří

snad dodnes stařec chodí má hodně nebo nic

a všechny za nos vodí když ukazuje líc



R:



3. Vítr dávno v poušti zavál řetěz stop co on vryl

šedou Amitvář stín zaEmikrýval a k Dsuchému chlebuH7 víno pilEmi