Medvědář

Sedim na pařezu u studený skály, nechce se mi do rakve tak žeru cibuli

chvílema sotva lezu a sny co se mi zdály mizej někde v nekonečnu asi jsme se minuli

Zpitá jako vždycky rozbíjíš skleničky nevnímáš nic kolem a plazíš se ve střepech

Zvuky tvýho těla taks to vždkycky chtěla rozléhaj se rozléhaj se rozléhaj se v prázdnejch zdech

Chvíli co chvíli dělal na pažbu zářez pro ty co zbyli pro ty co nemohli dál

Pro tebe pro sebe na starej pařez si sed koukal do nebe vočima něco si přál

Hledal to místo, že je tak blízko nevěděl dělal dost chyb věřil že bude líp

dírou na nebi koukal se na zem a mlátil se do hlavy, že mu to nedošlo dřív.

Kejklíř medvědář - jeho stará medvědice stahaná a líná kejklíř komediant - usíná medvědář