Přiznání

Odletěl jsem na křídlech noci.
Do nevděčných sfér pochybností.
Moudra druhých, chodí pozpátku.
Měli pravdu, už od počátku.

Já se přiznávám, že touhou zmatenou,
hrál jsem si s ozvěnou.
Dál se přidávám k lidem na kolenou,
co touze podlehnou... jsem sám...

Ve tvých očích jsem ucítil chlad.
Žila's ve snech, já tě o ně okrad.
Ty jsi věrná, já ti stokrát zalhal.
Naše světy jsem neoklamal.

Já se přiznávám, že touhou zmatenou,
hrál jsem si s ozvěnou.
Dál se přidávám k lidem na kolenou,
co touze podlehnou... jsem sám...

Spatřil jsme svět v jeho nehybnosti.
Procitnul jsem, z divný společnosti.
Marně věřím, že v dur změní se moll.
Srdce hoří, jak alkohol.

Já se přiznávám, že touhou zmatenou,
hrál jsem si s ozvěnou.
Dál se přidávám k lidem na kolenou,
co touze podlehnou... jsem sám...
Jsem sám...
Přiznávám...
Touze lze podlehnout.
Jsem sám...
Přiznávám...
Touze lze podlehnout.
Jsem sám...
Přiznávám...