Lunapark

umělci kočovní zase zavítali mezi nás
jak to vidim hned tam letim
z dálky slyšim hlas

nemusíš hochu se vůbec bát
nemusíš ze mě mít strach
povím ti dříve než půjdeš spát
co psáno je ve hvězdách

pravdu měl ten co řek přece se točí
smůlu s ní že byl nato sám
čím to je sejde z mysli sejde z očí
na to já na to já se ptám

já už konečně vim
co už jako malej měl jsem znát
svět je lunapark
a přeje tomu kdo to umí hrát
tak teda
já už konečně vim
proč každej hned chce všechno brát
svět je lunapark
ale já se točim rád

teď už vím každej příběh stejně končí
houpá nás jak s náma točí svět
jak tam stál nikdo neviděl ho byl to on či
já jsem hrál na ten flašinet

nemusíš hochu se...

vše co znám to on mě učil
představy drtil divně pravda zní
stával sám flašinet zněl klikou točil
v hlavě mám jeho slova poslední

já už konečně vim...