čekání na poslední vlak

Bejt parťák v kopcích na trati, dám vpředu červenou,
ať touhle tratí nikdy víc už zpátky nejedou.

Já slíbit jsem jí neměl, ten barák jako chrám,
na místo zlata v rukou, díry od nábojů mám.

Tak vrátit se k mý Michalle já kazdej večír chtěl,
kterej anděl, pán Bůh ví, nad ní tolik nocí bděl,

Ten courák ať se vlíkne jak herka prastará,
nevím, kdo ti teď Michalle se o chrám postará.

Až kola za průsmykem se rychle roztočí,
pak noční světla Friska mi padnou do oči.

A pak vezmi kočár Michalle a práskni do koní,
ten vandrák, co se navrací, té stěží dohoní.