Matčiny růře

Když přijde den,který jen osud zná s námi hrát
dál musíš spát jinde,než bylas dřív zvyklá spát
prázdné jsou nádoby i od tvých šípkových vín
prázdná je váza kam dával Ti růže tvůj syn.
Schází tu tvá bledá tvář s drobných vrásek a rýh
schází tu tvá ruka schází tu Tvůj tichý smích.
Prázdný je tál plotny prázdný je tvůj šicí kout
od toho rána pak začly i Tvé růže schnout
2 KRÁT
Chci vzít ty Tvé růže
tam kde ted' spíš chci je nést
u tebe jen může určitě Tvá růže kvést,na,nanana
u tebe jen může určitě Tvá růže kvést