Zobrazit překlad písně ›
Skrýt překlad písně ›
Die Zeit ist schon lang vorbei
Ich werd nie mehr zu Kampfe ziehn
Nie mehr meinen Mut beweisen
Mein Schwert nie mehr in Knochen beißen
Nie mehr wird ich in Feindesblut
Meinen Körper baden können
Doch wird man meinen Heldenmut
Noch in vielen Sagen nennen.
Gedanken wir in alten Tagen
Als ich so manche Schlacht geschlagen
Doch diese Zeit ist schon lang vorbei
Ich lass los und werde frei!
Mein Ende naht, ich sink hinab
Auf den Grund voll Feindesblut
Ich drück mein Schwert an meine Seit'
Schließe die Augen ein letztes Mal.
Durfte kämpfen,
Durfte küssen,
Durft‘ so manche Weisheit wissen.
Durfte leben,
Durfte lieben,
Durft' so manchen Feind besiegen.
Blick ich zurück auf alte Tage,
Fühl ich Reue – keine Frage
Könnt ich es nochmal wagen,
Würd ich noch mehr Feind erschlagen!
Viele Wege durft ich gehn
Viele Orte durft ich sehn
Das Alter hat mich eingeholt
Die Zeit verlangt nach ihr'm Tribut
Gedanken wir in alten Tagen
Als ich so manche Schlacht geschlagen
Doch diese Zeit ist schon lang vorbei
Ich lass los und werde frei!
Gleißender Sonnenschein durchbricht die Nacht
Ein Regenbogen tut sich vor mir auf
Auf ihr herab Rasen Weiber auf Rossen
Mächtig, stark und schön!
Walküren haben mich
Ausgewählt um aufzusteigen!
Über Bifrosts lange Bahne
Soll die Reise führen!
Walküren, küsst mich wach
Hebt mich hoch zu eurer Mitte
Hebt mich hoch zu Odins Tafel
Werd fürstlich speisen gehen!
Vorbei an Heimdalls Wacht,
Vorbei am großen roten Feuer,
Vorbei an allem was einmal gewesen war!
Ich werd bis Ragnarök
Mich jeden Abend nur mehr schlagen
All meinen Hass grimmig gegen Riesen richten.
Durfte kämpfen,
Durfte küssen,
Durft‘ so manche Weisheit wissen.
Durfte leben,
Durfte lieben,
Durft' so manchen Feind besiegen.
Blick ich zurück auf alte Tage,
Fühl ich Reue – keine Frage
Könnt ich es nochmal wagen,
Würd ich noch mehr Feind erschlagen!
Durfte kämpfen,
Durfte küssen,
Durft‘ so manche Weisheit wissen.
Durfte leben,
Durfte lieben,
Durft' so manchen Feind besiegen.
Blick ich zurück auf alte Tage,
Fühl ich Reue – keine Frage
Könnt ich es nochmal wagen,
Würd ich noch mehr Feind erschlagen!!
Ten čas už je dávno pryč
nikdy víc už nepotáhnu do boje
nikdy už neprokážu odvahu
můj meč už nikdy nebude štípat kosti
nikdy už se nebudu moci
koupat v krvi nepřátel
ale mou hrdinskou odvahu
budou ještě v mnoha ságách zmiňovat.
Vzpomínáme na staré dny
když jsem vybojoval mnohé bitvy
ale ten čas je už dávno pryč
pouštím se a stávám se volným!
Můj konec se blíží, klesám
na zem do krve nepřátel
tisknu si k boku můj meč
naposledy zavírám oči.
Směl jsem bojovat,
směl jsem líbat,
směl jsem být moudrý.
Směl jsem žít,
směl jsem milovat,
směl jsem porazit nejednoho nepřítele.
Podívám-li se zpět na staré dny,
cítím žal - žádnou otázku
mohl bych se ještě odvážit,
zabít ještě jednoho nepřátel!
Mohl jsem jít mnoha cestami
mohl jsem vidět mnoho míst
stáří mě dohnalo
čas si vybírá svou daň.
Vzpomínáme na staré dny
když jsem vybojoval mnohé bitvy
ale ten čas už je dávno pryč
pouštím se a stávám se volným!
Třpytící se sluneční svit proniká nocí
přede mnou se otevírá duha
ze které jedou dolů na koních ženy
mocné, silné a krásné!
Valkýry mě vybraly
k výstupu
přes dlouhé zábradlí mostu Bifröstu
vede cesta!
Líbající valkýry
zvedají mě vysoko k jejich středu
zvedají mě vysoko k Ódinově tabuli
plné královských pokrmů!
Pryč od Heimdallovy hlídky
pryč od velkého červeného ohně
pryč od toho všeho, co bylo.
Budu se až do Ragnaröku
každý večer čím dál více přemáhat
mířit veškerý svůj strašlivý hněv proti obrům.
Směl jsem bojovat,
směl jsem líbat,
směl jsem být moudrý.
Směl jsem žít,
směl jsem milovat,
směl jsem porazit nejednoho nepřítele.
Podívám-li se zpět na staré dny,
cítím žal - žádnou otázku
mohl bych se ještě odvážit,
zabít ještě víc nepřátel!
Směl jsem bojovat,
směl jsem líbat,
směl jsem být moudrý.
Směl jsem žít,
směl jsem milovat,
směl jsem porazit nejednoho nepřítele.
Podívám-li se zpět na staré dny,
cítím žal - žádnou otázku
mohl bych se ještě odvážit,
zabít ještě víc nepřátel!!