No Rain No Rainbow

Moje slzy mi tiše řeknou,
Že něco pomalu končí.
Vzhlédnu a uvidím, že modrá obloha prokukuje mezi mraky.
Jistě vím, že neexistuje nic, jako je věčný déšť.
Žádný déšť. Žádná duha. Jemně jsem je setřel
Vodu tekoucí z mých očí. Jo!
Najednou jsem si uvědomil, že přestalo pršet
A padlo na mě ticho.
Jako by se mi tím snažilo něco říct
když se objevila ta klenutá duha.
Vůně mokrého asfaltu po dešti mě uklidňuje.
Moje rozedřené srdce konečně začíná plesat radostí.
Tančím v kalužích, pod tou duhou.
Vykročím vpřed v mých stále ještě promočených teniskách.
Žádný déšť. Žádná duha.
Jednoho dne smutek zmizí.
Jo! Jo! Uch Ach. Po té, co jsem probrečel den a noc
Uviděl jsem světlo, které zbarvilo mou duši sedmi barvami duhy.
Moje slzy mi tiše řeknou,
Že něco pomalu končí.
Vzhlédnu a uvidím, že modrá obloha prokukuje mezi mraky.
Jistě vím, že neexistuje nic, jako je věčný déšť.
Uvnitř mé zraněné duše
odpočívá slabě zářící duha.
Je to tak, všechno začne tady.
Jednoho dne bude jasná celá obloha, žádný déšť, žádná duha-ha-ha-ha.
Jednoho dne bolest, kterou teď cítíš
nebude nic jiného než dávná vzpomínka.
Je v pořádku plakat, dokud ten čas nenastane.
Takhle zvládneš celý život.
Je v pořádku, někdy přestat
Zatímco vše smyješ svými slzami.
Tolikrát jsem si myslel
Že už to prostě nezvládnu.
Přemýšlel jsem, že to vzdám
A myslel jsem, že prostě hodím ručník do ringu, ale
Místo, abych vinil ostatní ze svých chyb,
Když jsem se jen snažil vymlouvat,
Tak bych měl začít vše řešit sám,
I když mi to samotnému moc nejde.
Žádný déšť. Žádná duha.
Jednoho dne bolest zmizí.
Je!Je! Když jsem byl na dně a podíval jsem se na oblohu
Viděl jsem sedmibarevnou zářící cestu vedoucí k zítřku.
Moje slzy mi tiše řeknou,
Že něco pomalu končí.
Vzhlédnu a uvidím, že modrá obloha prokukuje mezi mraky.
Jistě vím, že neexistuje nic, jako je věčný déšť.
Uvnitř mé zraněné duše
odpočívá slabě zářící duha.
Je to tak, všechno začne tady.
Jednoho dne bude jasná celá obloha, žádný déšť, žádná duha-ha-ha-ha.
Všichni musí nést svá vlastní břemena.
Vsadím se, že je naše osobní zkouška.
Neustupuj a vydrž všechny bezesné noci.
Vydrž všechny ty těžké časy.
Právě tyhle těžké časy tě posílí.
Světlo nakukující mezi
oblaky zaplaví vše.
Moje slzy mi tiše řeknou,
Že něco pomalu končí.
Vzhlédnu a uvidím, že modrá obloha prokukuje mezi mraky.
Jistě vím, že neexistuje nic, jako je věčný déšť.
Uvnitř mé zraněné duše
odpočívá slabě zářící duha.
Je to tak, všechno začne tady.
Jednoho dne bude jasná celá obloha, žádný déšť, žádná duha-ha-ha-ha.
Cítím, že mě to zachraňuje z tohoto jednobarevného světa
Jak mě to tiše zbarvuje sedmi různými barvami duhy.
Cítím, že mě to zachraňuje z tohoto jednobarevného světa
Jak mě to tiše zbarvuje sedmi různými barvami duhy.