Hvězda na vrbě

Kdo se večer hájem vrací,
ten ať klopí zraky,
ať se nikdy neobrací,
k vrbě křivolaký.

Jinak jeho oči zjistí,
i když se to nezdá,
že na větvi kromě listí,
visí malá hvězda.

Viděli jsme jednou v lukách
plakat na tý vrbě kluka,
který pevně věřil tomu,
že ji sundá z toho stromu.

Kdo o hvězdy jeví zájem,
zem když večer chladne,
ať jde klidně přesto hájem,
hvězda někdy spadne.

Ať se pro ní rosou broudí,
a pak vrbu najde si
a pro ty, co kolem chodí
na tu větev zavěsí.