Věčná píšeň

uvízl jsem mezi časem
i tím co nazíváme prostorem
v mém srdci už nekoluje krev
brzi budu mrtev

v žilách nic není
už se z nich jen práší
tyto dny v mé hlavě
skus to přesvědč mě

že to je jen sen
ale má to hluboko kořen
nemůžu se probudit
vše z hlavy vypustit

tisíce slz andělů
vypust už tu zrůdu
je konec vše končí
ted ty začni

jsem mrtvý uvnitř
chytil mě temný rytíř
přišel z temnoty
zkouší ty svoje čáry

všechno kolem uvadá
bytost zrádná
nezapoměn na to co sem řekl
ještě než jsem před smrtí klekl

vždycky tu pro tebe budu
písen věčnou pro tebe hraju
ty chystáš zradu
cesta vede k hradu

co jsem si nalhával?
kde je upřímnost?
kde ja to čemu se říká pravda?
proč jsou všude samé lži?
hledám odpovědi na ty otázky?

nevím proč vůbec existuji
ztratil jsem mládi
ted nalézam střípky štěstí
ani nevím jestli to není snění