Juurrun Tähän Ikävään

Seděla jsem na chvíli ve stínu starého dubu
Ztracená v myšlenkách, hladila jsem povrch kamene
Vytrhla jsem ze země pár stébel trávy
Vzpomínky na minulost kvetou na tvých kopcích
Fialky této letní oblohy
Ale ty je už vidět nemůžeš

Jako ty fialky, které byly zasazeny
Přetrvávali kvůli tobě, vyrostla jsem tímto životem
Byl jsi mou silou, ale co můžeš dělat
Má osamělost zapouští kořeny
Všechno ve mně se zdá tiché
Když tvé světlo odešlo, ztratila jsem se ve tmě
A teď už tě nevidím
Má osamělost zapouští kořeny

Zalévám květiny a mluvím k tobě
A cítím, že něco odpovídáš
Nemůžu o tom nikomu říct
Jen tyhle fialky mi mohou porozumět
Ptáček někde zpívá utěšující píseň
Tak strašně chci aby ses vrátil

Jako ty fialky, které byly zasazeny
Přetrvávali kvůli tobě, vyrostla jsem tímto životem
Byl jsi mou silou, ale co můžeš dělat
Má osamělost zapouští kořeny
Všechno ve mně se zdá tiché
Po tom co tvé světlo odešlo, ztratila jsem se ve tmě
A teď už tě nevidím
Má osamělost zapouští kořeny