Podruhý to nebolí

Sbalil jsem tě v baru na Praze 1

lehký kontak byl - jako když to sjedná

na Smíchov to bylo tágem pěknej kus

řek jsem - no tak ať to stojí aspoň - za pokus.

Naše noc byla jako polární

někdo by to nestih ani za pár dní

tempo bylo smrtící

krev se zdála, že je vařící.

Cejtil jsem se jako Robert R.,

když kamera jede jede do všech děr

nevěděli jsme, kdy to bude mít konec

posledního kola jsme neslyšeli zvonec.

Kdo to zná, ten už ví, že podruhý to nebolí.

Kdo to zná, ten už ví, že podruhý to nebolí.

Po roce na byt někdo zazvoní,

oba víme, že to ještě není legální,

zeptám se, zda-li to tvoje holka ví,

šprcíř nás před ní nechrání

O půl osmý ráno stojíme oba venku

kufry plný hadrů a taky pár hrnků

a tak skončil příběh, co začal v jednom baru,

škoda, že si na svou stíhačku neměl TAMARU.

Kdo to zná, ten už ví, že podruhý to nebolí.

Kdo to zná, ten už ví, že podruhý to nebolí.