Vejdi

Rovnám třásně záclonám,
knížku marně zkouším číst,
vstávám, usedám,
cítím závrať,
snad mě nehledáš,
v jiném poschodí.

Přijdu posté ke dveřím,
slyším tě a nevěřím,
jak tě pozvu dál,
až zvonek rozezníš,
já mnoho slov si tkal,
však teď umím pouhé, ó vejdi.

Neznám víc,
umím říct pouhé vejdi,
já teď neumím nic než vejdi,
zazní vstříc pouhé nic krátké vejdi,
slovo pouhé, co znám je, vejdi.

Vodu kytce já už dal,
novou píseň párkrát hrál,
deska došumí,
a zas ji pouštím,
já víc neumím,
má paměť je pouští,
jen vejdi.

Neznám víc,
umím říct pouhé vejdi,
já teď neumím nic než vejdi,
zazní vstříc pouhé nic krátké vejdi,
slovo pouhé co znám je vejdi.

Teď jdeš pavlačí,
poznám tvou chůzi,
víc říct nestačím,
kde jsou mé múzy,
než vejdi,
zazní vstříc pouhé nic krátké vejdi,
slovo pouhé co znám je vejdi.

Neznám víc,
umím říct pouhé vejdi,
já teď neumím nic než vejdi,
zazní vstříc pouhé nic krátké vejdi,
slovo pouhé co znám je vejdi.

Neznám víc,
umím říct pouhé vejdi,
slovo pouhé co znám.