Vzpomínka

Na skle vidím stále otisk prstů tvých
a u zrcadla vlasů pár
tak jakej hlupak řek že je to hřích když tě v objetí mám
tak až nechá tě ten druhej být
u mě stále najdeš dveře dokořán
věř že bude se mi moc špatně žít bez našich společných rán

V kapse stále jěště u srdce mám
čtyřlístek který si mi dala právě ty
se slovy jestli se v životě vdám tak budeš to ty
teď jen s kytarou jsem zůstal tu sám
jenom tu si smím vzít do dlaní
křičím že tě stále stejně rád mám i ze spaní

Vzpomínám na to jak si byla mou
jak jsem vždycky v noci držel ruku tvou
a když bylo mokro tě nosil na ramenou
jak jsme si naschvál nechali ujet vlak
těšili se na to co bude pak
jak tulila ses ke mě vždy když měla jsi strach