Lokaj

Kde zas vězí ten spící lokaj, kolohnát,
omlouvám se, panstvo, račte jen, tu je salon a tam sad,
zákusky budou hned, i vína je dost,
hněte se, Jean, kde je led, tohle vzácný je host,
a co je s muzikou, a ten pejsek chtěl by kost,
bravo, Jean, teď si smíte dát v kvelbu sklenku pro radost.

Chtěl jsem jí jednou jen lásko má říci,
a ona na to: Jean, tak vyměň tu svíci,
chřadnu, vadnu, láska je hořká jak blín,
a ona: Hlavně vyciď ten cín,
povězte mi, přátelé, kdo tohle může snést,
teď jdu venčit psa, a pak musím:

Kde zas vězí ten spící lokaj, kolohnát,
omlouvám se, panstvo, račte jen, tu je salon a tam sad,
zákusky budou hned, i vína je dost,
hněte se, Jean, kde je led, tohle vzácný je host,
a co je s muzikou, a ten pejsek chtěl by kost,
bravo, Jean, teď si smíte dát v kvelbu sklenku pro radost.

Psal jsem jí psaníčko: Krásko, buď zdráva,
a ona na to: Jean, kdy bude ta káva?
Tuhle jsem jen hles': Když chceš, tak si mě muč,
prý: Zapal ten krb a, proboha, mlč!
Povězte mi, přátelé, kdo toto může snést,
teď jdu utřít prach, a pak musím:

Kde zas vězí ten spící lokaj, kolohnát,
omlouvám se, panstvo, račte jen, tu je salon a tam sad,
zákusky budou hned, i vína je dost,
hněte se, Jean, kde je led, tohle vzácný je host,
a co je s muzikou, a ten pejsek chtěl by kost,
bravo, Jean, teď si smíte dát v kvelbu sklenku, a pak dost!