Na dotek (pro Karamelku)

Sen z portálů,
okouzlil tě, ale já mu nevěřil.
Přesvědčenej, že šlo jenom o omyl,
schválně podpořil jsem nečitelnost
svých bodných důvodů.

S odstupem času jsem pookřál.
To jsem si přál,
jdu zpátky proti větru za tebou!

Počkám na východ slunce,
a až se rozední,
zahalí mě i tebe
zlatými paprsky.
Rozřízne závěs temna,
a já tě políbím,
pak budem vědět oba,
jsme-li si souzeni...

R: Karamelko má, já mám tě rád,
jsem tu pro tebe, na pustý planetě.
Karamelko má, já mám tě rád,
jsem tu pro tebe, na týhle zkurvený
planetě!

Už nejsem noční lovec,
co zaměřil svůj cíl,
ne nejsem ledoborec,
co rozřezává kry.
Oba jsme motýLOVE,
můžeme nektar pít,
dopřeju nám čas,
všechno si vyjasnit.

R: Karamelko má, já mám tě rád,
jsem tu pro tebe na pustý planetě.
Karamelko má, já mám tě rád,
jsem tu pro tebe, na týhle zkurvený
planetě!

Nic neslibuju, ničeho nelituju,
v ulitě mý je srdce v koma.
Nic neslibuju, ničeho nelituju,
v ulitě mý je závětří.

(Nemáš pravdu, nemáš pravdu, nemáš pravdu..dost!)
Nic neslibuju, ničeho nelituju,
v ulitě mý je srdce v koma.
(Nemáš pravdu, nemáš pravdu, nemáš pravdu..dost!)
Nic neslibuju, ničeho nelituju,
v ulitě mý je závětří...
kdo zří... YEAH!

R: Karamelko má, já mám tě rád,
jsem tu pro tebe, na pustý planetě.
Karamelko má, já mám tě rád,
jsem tu pro tebe, na pustý planetě!

Karamelko má
(Slibuju a taky lituju, nic nebude jako dřív)
Já mám tě rád! / Karamelko má!
(Slibuju a taky lituju, nic nebude jako dřív)
Já mám tě rád.

Utápím se na dně vany,
vypuštěných vzpomínek,
mysl stéká z kraje záclon,
mám tě stále NA DOTEK!