Byl déšť a kytky můžou kvést

Marius:
Ach, proč nešla jsi domů, na řeč nebude čas
Tak mluv! Byla jsi u ní? Snad máš i pro mne vzkaz!

Eponina:
Mluvila jsem s otcem jen
Už spala slečna mezitím
Řek, že dopis dá jí
Promiň, jen tak se tě zachytím...

Marius:
Eponino má, jsi celá zmoklá
Co to znamená?
Bože můj, ten déšť, to není déšť,
ne, jsi raněná!

Eponina:
Blábolíš, už mám se fajn,
už bol můj dobolel
a prsty déšť v tom měl,
mou bolest zažehnal
Jsi tu, nic nechybí mi dál,
jsem ve tvém náručí,
mě ochrání tvá pěst
Byl déšť a kytky můžou kvést

Marius:
Ty sedmikrásko má, ó, žij mi dál
Jsi jedna z mála těch, o něž jsem stál

Eponina:
Tu maličkost 's mi dřív měl říct,
nech to tak, hřej mě víc.

Marius:
Spousta dní je před tebou
a spousta krásných chvil
a já bych s tebou byl...

Eponina:
Co proměn způsobil
ten déšť, co vláhou skropil zem!
Jsem ve tvém náručí,
tak uspávej mě s tím,
že šťastná v neštěstí
teď jsem
Ten déšť i tebe s ním
mi seslal Pán
a Ráj se otevřel, je dokořán
Jen závidím všem Cosettám
a navracím se „Tam"

Eponina:
A blábolím, že mám se fajn,
už bol můj dobolel
a prsty déšť v tom měl,
mou bolest zažehnal...
Nic nechybí mi dál!
Jsem pod tvou záštitou
Mě ochrání tvá pěst...
Byl déšť
a kytky můžou...

Marius:
V rukách mých spi, maličká,
už bol tvůj dobolel
a prsty déšť v tom měl,
tvou bolest zažehnal,
jsem tu!
Vlastně umíráš
pro pár mých řádků...
Byl déšť
a kytky můžou
kvést