Nečekám nic od reforem

Nečekám nic od reforem,
nových zásad, nových norem,
miluju jen kladivo,
co udeří na zdivo,

Na zvětralé zdivo, na zvětralé zdivo,
na zvětralé zdivo, na zvětralé zdivo.

Svět, jaký byl, vždy bude stejný,
život stejně beznadějný,
lze jen tíží kladiva,
udeřiti do zdiva,

Do starého zdiva, do starého zdiva,
do starého zdiva, do starého zdiva.

Nad mou hlavou rudý prapor
hlásá pouze zmar a zápor,
hlásá ránu kladiva,
co udeří do zdiva,

Do starého zdiva, do starého zdiva,
do starého zdiva, do starého zdiva