Za městem

Hřmí, notes pod bundou skrýváš
utrpí jen tvá hříva
smáčená
v hlučné lázni přírodní.
Déšť vynutil schůzku krásnou,
slova už míň snad váznou
hřmí i v nás
po tak dlouhé době všední.

Vstříct, poznávám jak co s námi
prohlížím místo známý
říznutí
ruku, žíly v zápěstí
spoušť v duši se s vírou střídá
nebe je lesklá slída
pohnutím
prasklá právě nad zápěstím

R: Přijdeš, odejdeš,
nejsem nic ani málo.
Klínem vyraž klín,
říkáš s klidem to se ti jen zdálo.

Kmen písmena strávil dávno
bojíš se nad tím mávnout
smůlu máš,
já se smířím hladce s tím.
Náš autobus v dálce sípá,
před bouřkou chrání lípa
zlámaná
u té boudy na rozcestí


R: Přijdeš, odejdeš
nejsem stroj ani víla.
Z kůží natrh den

R: Přijdeš, odejdeš
nejsem past ani průchod
přijdeš, odejdeš
přijdeš, přijdeš, přijdeš.