Máma mi řikala

1.Předevčírem k ránu dostal jsem ránu
Neměl jsem štěstí bylo to pěstí
To snad jen mě se může stát
Dva zuby mě to stálo a aby to nebylo málo
Hned fízl mě sbalil že prej sem se nalil
To snad jen mě se může stát

2.Říkala holka že prej mě má ráda
vzala mi prachy a ukázala záda
zbyly mi drobný akorát
pak přišla zpátky že prej je to v čudu
břicho jak buben a já fotr budu
a že se prej budeme brát

R:máma mi řikala nesmíš se bát
život s humorem brát
a i když na hlavu budou ti kálet
musíš se z plnejch plic smát

3.tak tady sedím tiše jak ryba
přemejšlim vo tom kde byla chyba
co jsem komu a kde udělal
s palicí v dlaních sem a tam chodim
přemejšlim o tom že si to hodim
takhle už to vážně nejde dál

R:máma mi řikala nesmíš se bát
život s humorem brát
a i když na hlavu budou ti kálet
musíš se z plnejch plic smát

R:máma mi řikala nesmíš se bát
život s humorem brát
i když na hlavu budou ti srát
musíš se z plnejch plic smát
jo smát říkal jsem smát
ne chlastat ani souložit
ani fetovat prostě se smát

R:máma mi řikala nesmíš se bát
život s humorem brát
a i když na hlavu budou ti kálet
musíš se z plnejch plic smát

R:máma mi řikala nesmíš se bát
život s humorem brát
a i když na hlavu budou ti kálet
musíš se z plnejch plic smát

R:máma mi řikala nesmíš se bát
život s humorem brát
a i když na hlavu budou ti kálet
musíš se z plnejch plic smát

R:máma mi řikala nesmíš se bát
život s humorem brát
a i když na hlavu budou ti kálet
musíš se z plnejch plic smát

R:máma mi řikala nesmíš se bát
život s humorem brát
a i když na hlavu budou ti kálet
musíš se z plnejch plic smát