Déšť

Řešil jsem podstatu světa na sklonku letošního léta
Pitval jsem každou větu z výletu po internetu
Když tu se spustil déšť provazy z nebe pravda či lež?
Zdánlivý nepřítel propojil stovky zmoklých těl
V nejbližším ukrytu shazujem ulitu kdo to tak chytře vymyslel?
Když tu se spustil déšť provazy z nebe mi přisoudily Tebe
Dílem náhody souznění přírody a já
Nehledám důvody proč voda na zem padá
Řešil jsem podstatu světa na sklonku letošního léta
A přitom jednoduchá věc jako je déšť zachránil mě nakonec
Tvý oči tvý tělo tvý třesoucí se ruce
To se stát mělo přímý zásah srdce
Tvůj úsměv tvá pusa a chvějící se dlaně
Nejde to zastavit nemyslet na ně
Tvý šaty tvůj pohled a rozpuštěný vlasy
Nechápu proč si řekla „to bude osud asi“