02 Město života

Tak milý přiteli, klidně pojď dál,
masku nech v předsíni, dnes.. se nebudem smát.
Já už jsem přemejšlel o zapomnění,
O víně na polštářích, o starejch bitvách na piáně.
Mmm..

Zase chtěj zlomit tě
a ty jim podléháš.
Až jednou dojde dech
snad mě v tom nenecháš.

Koruna na skříni, patinu dodá ji prach.
A nás milý příteli, zejtra zas sežere dav.
A město života a smrti všech zoufalejch snů,
to ne, to ne, to ne, jede se dááál.

Zase chtěj zlomit tě
a ty jim podléháš.
Až jednou dojde dech
snad mě v tom nenecháš.

Zase chtěj zlomit tě
a ty jim podléháš.
Až jednou dojde dech
snad mě v tom nenecháš.

Zase chtěj zlomit tě
a ty jim podléháš.
Až jednou dojde dech
snad mě v tom nenecháš.