Když je u konce den

Chudina:
Když je u konce den, řekneš: No, to je toho!
Ani tenhleten chudině nevyšel vstříc
Znova zápas o krajíc
znova v pokleku, potu a marši
A co nám všem vlastně dal?
Bídu, nic víc.
Jsme jen zas o den starší

Když je u konce den, tak si trhneme nohou
Jenom slibama nikdo se nenasytí
Inu úděl, osud náš
denně míň je podoben ráji
A tak v posteli, pokud ji máš
řekneš jen svý:
Zas den života v háji!

Když je u konce den, začni zhluboka dejchat
Trochu vzduchu i sem přines od moře fén
Je to krátkej okamžik
Ráno probuď se včas jako ptáci
Chlebodárcům vzdávej dík,
aspoň za to, že dali ti práci
A snad nevyhoděj tě ven
Když je u konce den.

Předák:
Když je u konce den, chcete něco i za nic
Bereš, nebereš, lenochu, víc ani flok!

1. dělník:
Děti mrznou, mají hlad!
Maso neměly skoro už rok!

2. dělník :
Ale pracuješ, dostal jsi plat!

Žena:
A tak buď rád!

Dělníci:
I když den to byl na nic!

1. žena
Dneska předák je bez sebe vzteky a zlej
tady k soucitu nikdo ho nepřinutí

2. žena:
Jeho návrhy Fantina vodmítla prej

3. žena:
Že mu kalhoty splaskly, je k namíchnutí

4. žena:
Asi šéf náš měl by znát
jak tu kraluje tenhleten gróf

5. žena:
Ubohá Fantina prej nechce mu dát
To je na vyhazov!


Dělníci:
Když je u konce den, potom teprve padla
Dej se do pucu, nejsi-li docela trop
Dluhy splácej, prachy klop
Stůj zas na mzdu i na chleba frontu
O co kráčí za všech dob?
Jde o místečko na horizontu!
O to, žít jak suverén,
když je u konce den

6. dívka:
A hleďme se, Fantina dostala dopis!
Kdopak ti psal? Tak pochlub se tím
„Pošli peníze, dcerka ti stoná,
chcem zaplatit léčbu a nemáme čím!“

Fantina:
Je to soukromá věc, ihned vrať mi ten dopis!
Taky na tebe ledacos mohla bych říct

Jen se přiznej, kdo z nás
nikdy netajil nic?
Ale maříme čas
Naval dopis, nic víc

Jean Valjean:
Snad někdo moch by prstem hnout,
od sebe ty dvě odtrhnout
Zde je můj podnik, žádný cirkus!
Tak račte, dámy, zkrotit žár
Pěstujme vstřícnost naprostou
dokud jsem já tu starostou
Přím čelit dřív, než narostou
to už je na vás, přeju zdar

Předák:
A teď chci znát, jak vznik ten svár!

6. dívka:
Když byl u konce den, tahle začla to první!
Někde nechala dítě a zdrhla sem k nám

A teď na něj platit má
Jenže kolik tu vydělat může?
Vědět šéf, kde shání a jak
krk za to dám
že by vyletěl z kůže

Fantina:
Moji dcerušku před lety opustil otec
A teď pečuje o ni pan Thénardier
Na to, aby má Cosetta neměla hlad
padne všechen můj plat
Ale co na tom je?

Dělnice:
Když je u konce den, znova starosti začnou
A co kdo si tu navařil, jeho je věc
Tahle osoba zřejmě má másla na hlavě víc, než je zdrávo
My tu nechcem hanbinec!
Kéž se dostane ke slovu právo
a řekne: "Couro, ven!"
Když je u konce den

Předák:
Rád jednou kočku potkal bych
co dělá „mňau“ a co má švih
a vyhmát zákoutíčka skrytý...
Co s velectnostnou Fantinou?
Tvářičku máš tak nevinnou
Jen ty se přetvařuj, jak chceš
vzduch dál tu kazit nebudeš
Jsi ve dne anděl medovej
a v noci holka na prodej!

6. dívka:
V zájmu fabriky výpověď hleďte jí dát!

Dělnice:
Hele, vypadni, máme tě tak akorát!

5. dívka:
Kdo by o tebe stál?

Dělnice:
Jen si táhni dál!

Předák:
Přesně tak! Čert tě vzal!