Sebevražda

Sebevražda

Javert:
Co je to zač,
ach Bože,
kdo je ten bloud?
Javerta zbavit se moh
a přesto zbavil ho pout,
vždyť už mě v hrsti měl,
proč toho nevyužil?
Vykupitel,
teď abych dlužen mu byl.
Nechal mě žít,
kulka proťala vzduch,
zda to byl trik,
zda se pomsty zřek,
suď Bůh!

Když budu mít vůči zloději dluh,
pak tedy jsou všechny zákony dým.
Buď bude noc nebo světlo a den,
hot nebo čehý a nic mezi tím.
Jdem si po krku ber to jak ber,
buďto Valjean nebo Javert!

Proč se mnou jednal právě on,
jak by byl něco víc než já?
Tak jak by hříchy ze mne smýval,
když život mi dal, ten dávný rival.
A život zároveň mi vzal,
to právo měl.
Já zemřít chtěl a jsem tu dál,
leč pouze krůček od pekel.

Kdyby ten delikvent,
počestným měl se stát,
odpuštěn měl být zločin,
kde by byl mravní řád?

Proč já dnes pochybnosti mám?
Když jsem je neznal nikdy dřív.
Tak tvrdý chlap a teď se zmítám
a jistoty mé, ty jsou dnes ty tam.
A co když sobě sám jsem lhal
a Bůh je s ním?
Ten muž mi život jen tak dal
a tím mě zabil, právě tím.

Já jsem selhal, bohužel,
vy to víte hvězdy v tmách.
Taky vznášet jsem se chtěl,
jenže k vám jsem nedosáh.
Opustím ten bídný svět,
kde je světcem Jean Valjean.
Není žádné další kam,
hvězdy odcházím tam k vám.