V Penziónu Svět

Co je to pokoj, a co z nouze skrýš?
v té mojí kočkou sotva zatočíš
v okně se smráká, ale nesvítá
z fotky má máti na zdi přibitá
vidí, jak neklid do mě zaťal dráp
schází tu místo, kam bych volně šláp
zděděné krámy pachem prošlých let
plní můj pokoj v Penzionu svět
co je to pokoj, a co cela jen?
kde bydlím, tam je pátý suterén

Maminko s hlavou plnou hřebíků
mám tady zůstat, taky ze zvyku?
zvyk, co tě držel po mě prackou hráb
mám se tu hlídat, být svůj vlastní dráb?

Nejasné přání roste jako květ
zavalí pokoj v Penzionu Svět
kdo však má pokoj, ten má zázemí
v toms měla mámo pravdu, zdá se mi
mám svoje jistý, tedy víc než nic
vím, jak skončil před sto lety strýc

Promiň, že na něj myslím chvílemi
tetě prý poslal lístek z přízemí
vysoko došel, jenže pak ho smet
bláznivej mumraj Penzionu Svět


Co je to pokoj, a co na mě past?
jak na to přijít, jak se nedat zmást?
mít tady zvonek volám portýra
jít ven se zdráhám, uvnitř umírám

Jenže se člověk těžko dozvoní
portýr prásk do bot, nebo do koní
pokud tu býval, nemoh vydržet
těžký vzduch kóje v penzionu svět

Co prý mi brání sebrat odvahu
hledat a najít jeden z výtahů?
strýc, který zmizel tvrdil že tu jsou
a že snad staví někde pod střechou
lechtaný sluncem toužím vyprávět
co všechno viděl v Penzionu Svět
v zapadlých koutech Penzionu Svět
v kuchyňských hrncích Penzionu Svět
v zapadlých koutech Penzionu Svět...