Vločky

Z vlčích máků a ze sedmikrásek
jaro mává na první vlak, otvírá bránu, zima byla tak dlouhá
čekal jsi, říkals až pak.

Až z okapů dolu spadne poslední sníh
až řeka splaví zlámanej led
až vyrazí tráva v pražcích na nádražích,
první jarní ruku semafor zved

Ještě je mráz
a v noci zbudí tě když nemůžeš spát
pár vloček zas spadne ti do očí a donutí vstát
a sbírat větve s jehličím
a přikrejt ten tvůj promrzlej dům.

Slovo je lék, když v písničce zní
sborem v kruhu kamarádů
Až do rána zpívat budou, smát se a snít
kameny házet řece do proudů.