Don Quijote de la Mancha

Don Quijote de la Mancha zas rezavý zdvih štít
Don Quijote de la Mancha jde s neřestí se bít
vždyť ví, jak jeden z mála, že stojí svět kde stál
jenom stálost není stálá a tak se svým koněm cválá prachem dál

Don Quijote de la Mancha zbroj starou má nic víc
Don Quijote de la Mancha všem lhostejným jde říct
že obdiv možná získá, kdo z cizích soust je živ
ale nízkost je dál nízká a tak on zas kopím blýská jako dřív

Jen dál a dál, až nebude, nebude, nebude s čím se prát
až mužným činem získá tu již nejvíc miloval jedenkrát, jedenkrát
Jen dál a dál, jen dál, jen dál, jen dál - musí dál

Don Quijote de la Mancha s tím krunýřem jak brouk
Proč rve se de la Mancha, zas hlavou do zdi tlouk
Jak směšné je to klání, chtěl sevřít v pěsti dým
ale sen snad není zdání a tak svět před světem brání mečem svým

Na ná nananá...

Don Quijote de la Mancha zas v prsou ránu má
Don Quijote de la Mancha s ním prohrávám i já

Jen dál a dál, jen dál, jen dál, jen dál, jen dál - musí dál

Don Quijote de la Mancha
Don Quijote de la Mancha
DON QUIJOTE DE LA MANCHA

(tlumený klapot koňských kopyt mizí v dáli...)