Hráč2

Dnes i číst jsem byl líny
přelouskal jsem pár stránek
a pak mi klesla víčka
- v ten moment už jsem spal.
Sen dostavil se náhle
vyšel rovnou z téhle knížky
že jsem potkal hráče
a on mi povídal.
Chlapče ten kdo umí hrát
musí číst lidem z tváří.
Poznat voco kráčí
a co chtějí v očích skrýt.
Vím v čem ty děláš chyby
chtěl bys víc než můžeš ztratit.
Ten kdo prohrál musí platit.
Tak nech si poradit.
Na botach jen prach a bláto
ten kdo psal tenhle román,
neměl vůbec ponětí
jak mně to unaví.
Hned bych s tebou chlapče měnil.
Jestli chceš tak aspoň chvíli
buď obávaných hráčem
A mněj nohy toulavý.
Život je hrou vyhranou.
Když zvedneš sázky
doufej a nevzdávej,
hraj klidně dál.
Štěstí má svou cenu,
kterou držíš ve svých dlaních.
Kdybys malou chvíli pustil.
Zač bys potom stál.
(modulace do Es):
Každý hráč má návod,
jak žít do sto roků.
Poznát co má zahodit,
a poznát co má vzít.
Vždyť každá dlaň je smolná
a každá dlaň má štísko
jen jedna věc mi už nepatří
Nad hlavou střechu mít.
A v tom mě přešel spánek.
Já zvednul hlavu z knížky.
Koukám na obrázek
jak se mi podobá
a v temné noci v dálce
mi kdosi říká Díky
a já v tu chvíli nepoznal
byl to on a nebo já.