Zbrojnoš

Ve městě, které leží nad proudem dravých vod
a kde hlídá nábřeží starý hrad
Potkal jsem tam, kde končí plot
zbrojnoše, který pasti klad

Vím dobře, že kdo zdraví může druhého zmást
Tak jsem v okamžik pravý prostě řekl: dobrý večer
Jen mrkl na past a nevypadalo že by se lek.

Líně narovna hledí a blesk proletěl tmou
Z přilby zdobené mědí, když se zved
zeptal se jen: Půjdeš se mnou
Já za ním šel, jak on mě vedl

Z náměstí uhnul stranou
a za chvíli jsem zas stál
před domem, který branou
hlídal vchod
Plamen svíček, chlad cihel sál
Vlhký kámen byl zvuky vod

Podle těch světlejch bodů
Mě vedl stále dál
Až sešli jsme ze schodů
ke sklepení
tmavou chodbou, blesk tou hrál
mečů, štítů a brnění

Jak lano lodi k molu
Můj pohled přitáhnul
Džbán na dubovým stolu pod svícnem
A když jsem se k němu nahnul
smál se na mě vyprahlým dnem

Zbrojnoš přistoupil ke mně
Ten svícen ze zdi sňal
a jeho hranou jemně jemně
o džbán klep
Žhavým proudem vína se vzňal
vůní léta naplnil sklep

Zved jsem kalich ke rtům
Hlas jenž mi v uších zněl
Poslal jsem ke všem čertům
nač se bát
Já netušil co mi chce říct
Netušil co se může stát

Ve chvíli kdy jsem dopil
A pohár na stůl klad
Spatřil jsem jak z něj motýl vyletěl
Z kamennejch zdí pláč sazí spad
A kdosi řek: Máš co jsi chtěl

Chodbou podzemní skrýše
se rytmus kroků táhl
Zmlkal, pak zněl tiše jen můj dech
Polil mě pot, ruku jsem vztáhl
Na čele mi zazvonil plech

Ve městě se stem věží
Nad níž se tyčí hrad
Postávám u nábřeží v ruce past
Kdo pozdraví
tomu já rád
ukážu jak
jí správně klást