Když se načančám

Rumělku ve tvářích,
ležím v polštářích,
to mě právě baví.
Nic mě netíží,
jen si prohlížím,
všechny šperky,co mám.
Tak svět mi radosti chystá
a v kramfelcích jsem si jístá,
když se načančám,když se načančám,když se načenčám.

Po drahých kobercích,
chodit ve špěrcích,
to mi zkrátká sluší.
Hosty přijímám,
jen se zajímám,
copak ušít si dám.
A svět mi rukama tleská,
jsem roztomilá a hezká,
když se načančám,když se načančám,když se načančám.

R:Jen já,jen já,o mě tu kráčí,
jen,já,jen,já jsem princezna tvá,
ta,která udělá hačí,
a k vladaření ji stačí,
když se načančá,když se načančá,když se načančá.

Čím je to čím,
že spím-li bdím,
tak stále jsem švarná?
Příčinu znej,
já ze všech jsem nej,
že na sebe dbám.
Ať projdu zámkem,
či smrčím,
jsem dokonalá a frčím,
když se načanám,když se načančám,když se načančám.

R:Jen já,jen já,o mě tu kráčí,
jen,já,jen,já jsem princezna tvá,
ta,která udělá hačí,
a k vladaření ji stačí,
když se načančá,když se načančá,když se načančá..