Pověst o zrození kosa

Ticho běd je jak tvůj portrét
němá řeka tušení
vidíš vzlétá bílý pták
nevíš kam a nevíš jak
a tak mlč a až potom mluv

Naučíš se šetřit slovy až překročíš Rubikon
jedno salto mortale, barvy z toho maj namále
ptáš se kolikrát - jen jednou

2x Teď anebo nikdy
teď anebo nikdy
teď anebo tisíckrát

Už se blíží blíží k slunci
let v hlubinách mlčení
bledý bledý bílý pták
nech to, nech to, je to tak
už se nemá vrátit kam

Ještě pár světelných minut, ještě pár vyhraných dnů
nemá jméno, nemá hlas, tak kdy se zmůžeš na účast
aspoň jedinkrát, jedinkrát

2x Aspoň aspoň jednou
aspoň aspoň jednou
aspoň aspoň jedinkrát

Sny v tobě jak auta parkujou
na ranvejích světa rolujou
z nepsaných not čteš si rád
letět můžeš, budeš sám, sám
to musíš sám

Není kdyby kdyby ...

Letí, nesmírnou dálkou, nesmírnou dálkou vesmíru
Letí, nesmírnou dálkou, nesmírnou dálkou vesmíru
Letí, nesmírnou dálkou, nesmírnou dálkou vesmíru
Letí, sám, bílý, uprostřed samých vran
někdy zpívat chtěl, pak letěl dál a dál

Letí, letí

Ticho vět je jak tvůj portrét
němá řeka tušení
na ně vzlétá bílý pták
nevíš kam a nevíš jak,
tak kdy se vzmůžeš na účast

Navigován hvězdou ranní v závojích svých popelů
až se spálí, zčerná sám, slyším ho, jak si zpívá
a to kolikrát chceš zažít

2x Jenom jenom jednou
jenom jenom jednou
jenom jenom jedinkrát

Svět v tobě jak auta parkujou
na ranvejích světa rolujou
z nepsaných not čteš si rád
letět můžeš, budeš sám, sám
to musíš sám

Není kdyby kdyby ...

Letí, nesmírnou dálkou, nesmírnou dálkou vesmíru
Letí, nesmírnou dálkou, nesmírnou dálkou vesmíru
Letí, nesmírnou dálkou, nesmírnou dálkou vesmíru
Letí, sám, bílý, uprostřed samých vran
někdy zpívat chtěl, pak letěl dál a dál

Zpívá, zpívá