Složená

Na každým příběhu je víc barev k výběru a porozumět mu chce složit celej obraz.

Tak takhle nějak viděl příběh asi pan Žlutý
Prohlížel si bar přes prázdnou láhev od Plzně, páč dokud tu bude tak venku nezmrzne. Měl sto chutí dneska vyvolat potyčku, trefil poslední volnou barovou stoličku. Někdo po něm něco hodil, ale pohled to nebyl. Cink a čerstvej drink se po baru rozlil, majitel se rozezlil, barman ho chtěl zastavit ale dostal barem do hlavy.
Neházej míčky, ať jsi kdo si, pojď, co kdyby jsme si to teď rozdali.
Ve žlutým rohu opilec, zelenej vzteky, krok vpřed, nad hlavama zalesk se střep. Jak se to že si ho sám sobě do krku zasek stalo? Jasný je jen to, že stačilo věru málo. Hlavy se lámou, tajemství přitom leží na zemi. Smůla, znění odpovědi je jen mí. Tváří se to jako že pohořele.

Na každým příběhu je víc barev k výběru, pointa občas uniká doslova o vlas.

Stejný město, stejnej večer, jen jak to pan Modrý viděl
Přišel hrát fotbálek dokud z toho nezblbne. Co drink, to do dna. Co noc, to do dne. Najít uličku, pak kličku, stahovák a hrc do míčku, o tyčku a vedle. Už nestih zachytit padající skleničku. Tak se podíval kam to vůbec střelil. Politej chlapík na baru vzal střep do ruky. Bylo jasný že nezbejvá než se mu postavit. Oukej, prej Štědrej večer nastal, čas to rozbalit. V modrým rohu sportovec, jde se na věc. Když pak se po čemsi smek, spad, krk proříz a už nezved. Není známo, co přesně se tu noc událo. Drama ala groteska, se tu dneska hrálo. Otázka zní, co se to tu krom typa v krvi válí. "Ček" zvídavý už ale ví. Nana-náná.

Na každým příběhu je víc barev k výběru a porozumět mu chce složit celej obraz.
Na každým příběhu je víc barev k výběru, pointa občas uniká doslova o vlas.
Na každým příběhu je víc barev k výběru a porozumět mu chce složit celej obraz.
Na každým příběhu je víc barev k výběru, pointa občas uniká doslova o vlas.

Když se potká žlutá s modrou, věci chytnou jinej odstín. Spojit si oba příběhy obřádek to je co s tím (když vím kulový).
Prohlížel si bar přes prázdnou láhev od Plzně,
přišel hrát fotbálek dokud z toho nezblbne.
Páč dokud tu bude tak venku nezmrzne.
Co drink, to do dna. Co noc, to do dne.
Měl sto chutí dneska vyvolat potyčku,
najít uličku, pak kličku, stahovák a hrc do míčku, o tyčku.
Trefil poslední volnou barovou stoličku
a vedle už nestih zachytit padající skleničku.
Někdo po něm něco hodil, ale pohled to nebyl,
tak se podíval, kam to vůbec střelil.
Cink a čerstvej drink se po baru rozlil.
Politej chlapík na baru vzal střep do ruky,
majitel se rozezlil. Barman ho chtěl zastavit, ale dostal barem do hlavy.
Bylo jasný, že nezbejvá než se mu postavit.
Neházej míčky, ať jsi kdo si, pojď, co kdyby jsme si to teď rozdali.
Oukej, prej Štědrej večer nastal, čas to rozbalit.
Ve žlutým rohu opilec, zelenej vzteky,
v modrým rohu sportovec, jde se na věc.
Krok vpřed, nad hlavama zalesk se střep,
když v tom se po čemsi smek, spad, krk proříz a už nezved.
Jak se to že si ho sám sobě do krku zasek stalo?
Není známo, co přesně se tu noc událo.
Jasný je jen to, že stačilo věru málo.
Drama ala groteska, se tu dneska hrálo.
Hlavy se lámou, tajemství přitom leží na zemi.
Otázka zní, co se to tu krom typa v krvi válí.
Smůla, znění odpovědi je jen mí-ček. Zvídavý už ale ví. Tváří se to jako že poho. Zele-nana-náná

Na každým příběhu je víc barev k výběru a porozumět mu chce složit celej obraz.
Na každým příběhu je víc barev k výběru, pointa občas uniká doslova o vlas.
Na každým příběhu je víc barev k výběru a porozumět mu chce složit celej obraz.
Na každým příběhu je víc barev k výběru, pointa občas uniká doslova o vlas.