Doufání

Příteli stejně jak ty dál hledám svou studnu
kde má přání a sny nepadaj ke dnu
kde okov je pevnější a voda čístá
na konci provazu je odměna jistá

A když má víra vstává z popela
pokaždý znovu a zas je chvíle nesmělá

Zdá se mi mám pocit pořád silnější
zkoušíme to ustát nejsme včerejší
Všechno to trápení stříbrnejch mámení
z nedostatku víry v něco pramení
a nemám boty s hadí kůží
nejsem vlivnější
protože na mou duši přijde mi to vedlejší
všechno to zoufání a fíglů hledání
vyměním za starý dobrý doufání

Zas na poušti slunce jak všední den páví
pondělí v hospodách zas v hardech se válí
jsme čím dál tím smutnější jak víc toho víme
jen každý den do konce dotáhnout smíme

A když má víra vstává z popela
pokaždý znovu a zas je chvíle nesmělá
čím dýl se dívám jak se dny otáčí
tím víc si říkám jednou to nestačí

Zdá se mi mám pocit pořád silnější
zkoušíme to ustát nejsme včerejší
všechno to trápení stříbrnejch mámení
z nedostatku víry v něco pramení
a nemám boty s hadí kůží
nejsem vlivnější
protože na mou duši přijde mi to vedlejší
všechno to zoufání a fíglů hledání
vyměním za starý dobrý doufání

Zdá se mi mám pocit pořád silnější
zkoušíme to ustát nejsme včerejší
všechno to trápení stříbrnejch mámení
z nedostatku víry v něco pramení
a nemám boty s hadí kůží
nejsem vlivnější
protože na mou duši přijde mi to vedlejší
všechno to zoufání a fíglů hledání
vyměním za starý dobrý vyměním za doufání