Pod hladinou

Nevidim to nejspíš úplně správně
Na moje páky zuby ceněj, čekám krvavý dásně
Je zakázaný plivat z křídel paegasů
a odříkávat nahlas verše, slova snů.

Kolovrátek, středa, pátek, pondělí, práce.
Beznaděj na bytí ještě zůstávám, zdá se.
Nenesu to asi nejvíc statečně,
na tebe čekám stále ale asi zbytečně.


Pod hladinou plamen zář.
Tajemnej jinotaj očí tvých mé touhy vzývá.
Nelítám vysoko,
zkřivený zrcadlo,
pravdy skrývá.

Netvrdim, že nejvýš jsem a nepíšu básně
Nenávidím výčitky a nafouklý fráze
Ne teď tu nežaluju na život to možná jen zdá se
Nevidim už dál, nevidim už dál.

Holka když tu čekám potopu kolem jen žízeň
Do kolemjdoucích nekopu to není v mé víře
Když déšť padá do oken tvá duše je nahá
Těla trochu od potu, prej to máš ráda.