Nenávist RUMI

1)Se svou větou mám pravdu svou čekám kdy mě zabijou ti andělé černí těm zůstanem věrní,slza stéká po tváři,která se jednoho dne jasně rozzáří veme si energii světla tu slavnou poezii uslyšíš symfonii utopeného žalu, který na dně tebe sílí,jak vítr v poušti písečné duny vytváří,ty čekáš až jednou na tebe slunce za září.
R:Nenávist k tobě! Všichni žijeme ve vlastní zlobě,kterou držíme v sobě všechno házíš na mě,nevíš co nosíš ve vlastní tlamě.
2)Nízké sebevědomí krutá realita,slyším o sobě jaká jsem krutá bída od člověka který život dal jeho krev je mou on mě nenávidí ale to já jsem tou zlou.Krev rozzářímé slzy a ten člověk pochopí že už tu nebudu brzy.Začnou zájmy z jeho strany já už jen řeknu nezapomeň na mě tati.Odejdu v tichosti s bolestí kterou já v sobě mám s klidným svědomím že já jsem svů pán!