Profesionálové

Oni přijdou a jsou výstavní,
v rozhovorech říkají, nejde nám o to být slavní.
Po kapsách nosí větší obnosy,
mají třicet osm sponzorů,
trička nemůžou obnosit.
Můžou si na show vzít i brýle,
i když není světlo a cesta na pódium není výlet.
Mají tak na spěch, ''Honem co chceš?!'',
že občas neotočí panák na který je pozveš.
A od té doby co je na koncerty vozí šofér
je jejich show fér, musí, aby si
získali fanoušky co si i merčíz koupí
a nemuseli prosit před klubem ať vstoupí.
A když je pozveš na svůj track jako hosty,
řeknou: ''Nemám čas.'', i když si zrovna koušou nehty.
Berou tisíce za svůj hlas a flow,
protože profíkem se staneš jen jednou.

ref. (2x)
Tuhle věc!
Ryes & Kenny Rough.

Zatím se nevozíme v limuzínách,
ale jen hrozně málo lidí nemusí nás,
po show zvlášť věnujem se zlozvykům,
když se nefotíme, nesmíš nad náma zlomit hůl.
S holkama občas musíme mít půsty,
Kenny už radši místo rande říká schůzky.
Jenže to je život profíka,
neptá se mě kolik hitů chci, nestačí mi počítat.
Jednou budem slavní jako Elvis,
odjedem do USA a tam chytíme herpes,
vrátíme se s tunou dolarů,
potom co se ve snů vyskáčeme do davů.
Dostali jsem super kšeft i tak,
na území našich snů,
dokážu být fresh aniž bych se načichnul.
Před show, i po ní, za rok, i vloni,
jsme Páni kluci, ale hlavně na úrovni.

ref. (2x)
Tuhle věc!
Ryes & Kenny Rough.