Sibiřská

Divoká syrová země
Ostrý hrany velkých hor
A slunce rychle zapadá
Daleko daleko daleko

Sněhový lesy a prchající zvěř
Krvavý maso a praskající oheň

Tudy nechodili králové jenom tep bubnů
a zůstávaj nedohnatelný stopy

Kde je pán týhle země?
Je krutější než temná hora
a starci před ním sklánějí své hlavy

Zrodil se v zemi kterou pokořil
kterou přerostl nad kterou zvítězil
a teď sílí z jejího míru

Kdo je klidnější než věčná hora?
Kdo je tajemnější než hlubina jezer?
Kdo je moudřejší než rychlost sobích kopyt?
Kdo je mocnější než sám vítr?

A za ním bylo slunce když stál na vrcholku hory
s divoce vířícím bubnem.