Šmoula Koumák - Ztracená bloudím -

Jsem jak stín,
jak mlha nad ránem,
tichým oceánem,
co v pramen se promění,
jsem jak dým,
co vzhůru stoupá,
když vánek s ním houpá,
tam vysoko nad zemí...

Ztracená bloudím
dál svým snem,
jsem ticho na stráních,
jsem vítr na pláních...
Ztracená bloudím
dál svým snem.
Snad duši mi vrátíš
a cestu mi zkrátíš ven...

Jsem jak žár,
co všechno spálí,
jsem ozvěnou v dáli,
tu co ty neslyšíš,
jsem jak den,
co s nocí se střídá,
jsem černá i bílá,
ve světě zatměných...

Ztracená bloudím
dál svým snem,
jsem ticho na stráních,
jsem vítr na pláních...
Ztracená bloudím dál svým snem,
snad duši mi vrátíš
a cestu mi zkrátíš ven...

Ztracená bloudím
dál svým snem.
Snad duši mi vrátíš
a cestu mi zkrátíš, ven....