Popelka

Až na konci řady stála, když osud kolem šel.
Štěstí a lásku dával, na ni zapomněl.
Máma ta je zase pryč, ani táta nenapsal.
16 let dnes odbíjí a nikdo jí nepopřál.
Ze skříně, jak z oříšku se džíny vyloupnou.
Potom dveře otevřít a rychle vypadnout.

Svět se točí dál, když utíká
na první bál, svýmu princi lásku dát.
Svět se točí dál, čas nechce stát.
Malá popelka dnes nepůjde domů spát.

Neví, že z lásky zbejvá někdy trápení.
Neví, jak to bolí, když srdce zkamení.
Neví, jak je hloupý marný čekání.
Neví, proto dál věří na šťastný znamení.

Svět se točí dál, když utíká
na první bál, svýmu princi lásku dát.
Svět se točí dál, čas nechce stát.
Malá popelka dnes nepůjde domů spát.

Svět se točí dál, když utíká
na první bál, svýmu princi lásku dát.
Svět se točí dál, čas nechce stát.
Malá popelka dnes nepůjde domů spát