Jolana

když jsem tě uviděl, ve městě před léty,
byla si nádherná, jak z jiný planety.
po první noci pak znovu tě musel mít,
umělas rozplakat, zmrazit i pohladit.
často jsem tělo tvý, tak vroucně k sobě tisk,
mělas ho špicový, tím jsem si holka celkem jist.
nikdy tě nenechám,
ve tmavým koutě stát,
přísahám.
pod starou postelí,
lásko má dřevěná, falešná,
kam jsme se poděli.
tvůj krásnej dlouhej krk, škrtil jsem rukou rád,
pak ale najednou šloh mi tě málem kamarád.
oba jsme zestárli, vrásky nám připsal čas,
na rozdíl ode mne máš, stále krásnej, štíhlej pas.
celým mým životem, ses se mnou prodrala
a v dobách hodně zlých, za mě ses lásko poprala.
nikdy tě…..
jen ty jsi byla z mých lásek o něco víc,
má krásná jolano, kytaro bez dvou za tisíc.
nikdy tě…..
poděli, jó, jolano, jsi krásnější než nějaký piáno,
saxofon, trumpety, violy,
i v mý době telecí, bylas jen ty nad věcí,
ale bicí jsou bicí…