Čekání

Plnej stůl, plnej džbán
v očích sůl smutnejch rán
prázdnej kout pro můj klín
prázdné dvě sklenky
co čekají na vůni vín

Slyším čas kolem jít
každej z nás musí chtít
jak ten pár motýlů
co slepě jak za láskou
za světlem v noci sem vlít.

Když se dovím
kde hledat tě mám tak nezaváhám víc
a hned tě dám
přiněst sem k nám tím párem motýlů

Pak vína zář
by mi zbarvila tvář
svým nachem ze sklenic
a to, co mám na srdci,
mohla bych konečně říct

Jako vrah - lampy žár
změnil v prach křídel pár
slyším čas kolem jít
marný je čekání
nestačí pouze jen chtít.

Když se dovím
kde hledat tě mám tak nezaváhám víc
a hned tě dám
přiněst sem k nám tím párem motýlů