Vlčata

Spěchají
a nad ránem jsou cesty plný nedočkavých vlčat, který z teplých doupat utíkají žít.
Spěchají,

kde v ohni v kruhu z kamení, každej to svý trápení spálí, to aby bylo líp.
Spěchají,
prsty v strunách zarytý a na rukávech vyšitý, domovenky s lesní moudrostí,
spěchají,
aby za zády jim zůstalo pár zbytečných a hloupých starostí.


Poslouchej,
možná že jsi ztratil sílu, možná nemáš ani víru a možná, že ti vzali mnohem víc.
Poslouchej,
každá kytka jednou zvadne, nejvyšší strom časem padne a rub může být lepší než-li líc.
Poslouchej,
otevřou se studánky a z lidských dlaní pohárky a ty první podáš žíznivému pít,
poslouchej,
ještě ti držím místo u ohně a všude ticho, láska, mír a klid.