Ranní procedůra

v sedm patnáct
se odvážím na posteli pohnout
v kolenech nohy ohnout
a položit na zem

v sedm třicet
jak zírám z okna na déšť
bubnuje do mých očí
žaludek začne křičet

přeleženou rukou
naleju vodu do konvice
zapnu a nechám ji cvaknout
jako sanice

zaleju čaj
ze zamotanejch lístků
vůně mi stoupá do hlavy
a vytahuju z opice

sušenky bebe
do pusy si nacpu
mažu je máslem
jen tak jsou vydatný

zapíjím to rumem
abych neměl zácpu
nononono
už nemám zácpu

je sedum padesát
a žaludek už zmlknul
a střeva ve mně
už se ani nehnou

zhasnu světlo
zavřu lednici
zapálím cigáro
a jdu si zase lehnout