To všechno odnes čas

1. Když jsem byl chlapec malý, tak se mě vždycky ptali,
zdali bych chtěl pásat stáda krav,
pročpak se mě ptali, když nakonec mě dali
na loď starou a řekli mi: plav!
R: To všechno vodnes' čas, to všechno vodnes' čas
a hlavu za to dám, že nevrátí se nikdy k nám to,
co všechno vodnes' čas.

2. Na vezdejší pouti bylo jest mi plouti
tam, kde v moře vtéká řeky proud,
jel jsem proti proudu, když zřel jsem rodnou hroudu,
pohnutím jsem nemoh' z ní se hnout.

R:

3. Za nejbližším rohem dal jsem lodi "sbohem",
krásnou holku z ranče jsem si vzal,
a tak v žití shoě já dočkal jsem se koně,
všichni tři tu šťastně žijem dál.
R: