Idniánská dýmka míru

Sedí sám a něco ho tíží, černé vlasy mají kovový lesk
ruka je pevná v očích klid pár vrásek a na duši stesk.
Nemá domov, kde by ctil svou víru, nemá právo žádat to co by chtěl
ztratil všechno co mělo svou cenu a všechno co měl.

Nevnímá obzor v dáli, není Kryštof Kolumbus
cítí jen proužek dýmu a zpívá si skalpovací blues
žij jak umíš, měj nás rád, vyndej starou indiánskou dýmku míru
žij jak umíš, měj nás rád, potom možná zapomenem na sekyružij jak umíš, měj nás rád, vyndej starou indiánskou dýmku míru
žij jak umíš, měj nás rád, a pak možná zapomenem co bylo dřív



Čte si dál svou stařeckou mapu, vidí řeku plnou vody a ryb
vedle ní svou překrásnou ženu a spousty chyb


Nevnímá obzor v dáli, není Kryštof Kolumbus
cítí jen proužek dýmu a zpívá si skalpovací blues
žij jak umíš, měj nás rád, vyndej starou indiánskou dýmku míru
žij jak umíš, měj nás rád, potom možná, potom možná zapomenem
žij jak umíš, měj nás rád, vyndej starou indiánskou dýmku míru
žij jak umíš, měj nás rád, a pak možná zapomenem co bylo dřív