O němém rytíři

Plížilo se cosi po polední straně
zakoplo to v lese o složené zbraně
vrčí v kapradinách probuzený rytíř:
"A copa ty že seš , že mě tady rušíš?
Vrátil jsem se domů z převelikých dálek
vrátil jsem se domů z bojů a šarvátek
předešla mne válka druhý za ní plamen
a z mý rodný vesnice nezbyl ani kámen."

Stalo se nestalo v té době podivné
v lese se setkali v té době hnilobné

Zabrblá ta podivnost: "Vždyť mě dobře znáš
já jsem přece jediné co ty ještě máš"
Rytíř meč svůj vytasí: "Já už tě poznávám
ty jseš sama válka a já tě v moci mám!"
Beze smyslů poprvé a po tisící ťal
na tisíce kousků válku rozsekal
odplivnul si zaklel a zahodil svůj meč
vtom se něco stalo a on ztratil řeč

Stalo se nestalo …

Kde se vzal tu se vzal vítr zafoukal
malý kousky války všechny posbíral
roznesl je na západ sever východ jih
rozfoukal je všude do rána to stih
Němý rytíř chodí světem od těch dob
cosi stále hledá podle větru stop
hledá tam i tady nespočine chvíli
válka zatím někde dobře lží ukrytá
a sílí
pomalu sílí …

Stalo se nestalo …